Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

Mějme se rády takové, jaké jsme

6. července 2016 v 23:41 | Soni |  Myšlenky
Dnes jsem na internetech narazila na nový módní trend, zvaný ab crack. Jedná se o takovou tu prohlubeň, která se vám udělá mezi žebry a břišními svaly, pokud jste hodně posilovali a/nebo jste hodně hubení. Pro představu:


Ne že by šlo o něco nového - kdybyste tzv. ab crack viděli na hubené holce před rokem, nejspíš by vás ani nenapadlo, že to jednou bude mít "oficiální" název. Ale znáte to, díky Instagramu se časem módním trendem stanou třeba i nohy do O a svůj hashtag získá, co já vím, jedna nosní dírka větší než druhá.

O to teď ale nejde. Trend ab crack získal mnoho příznivců a na sociálních sítích nejspíš díky němu rapidně stoupnul počet fotek bříšek polonahých hubených slečen, ale samozřejmě se proti němu zvedla velká vlna nevole: ab crack podporuje mladé holky v hladovění, stanovuje jim nerealistické cíle, jak má vypadat jejich tělo, atd.

Pochopitelně nemám nic proti tomu, když lidé žijí zdravě a sportují. Na druhou stranu je ale samozřejmě pravdou, že mladé dívky jsou na svůj vzhled háklivé a především děsivě snadno ovlivnitelné. A neváhají si kvůli takovýmto módním trendům huntovat těla. Pamatuju si vznik trendu thigh gap, mezery mezi stehny, kterou má přirozeně při dobré vůli 5 % populace. Pamatuju si dobu už před řekněme deseti lety, kdy jsem zaregistrovala "hnutí" pro-ana, glorifikující nemoc anorexii jako to nejlepší, co se děvčeti může stát. Pamatuju si, když mi bylo čtrnáct let a... no, jemně řečeno jsem nepatřila mezi nejhubenější. Pročítala jsem si pro-ana blogy a obdivně okukovala fotky jejich vychrtlých autorek. Lezly jim žebra, páteře a kyčelní kosti; zveřejňovaly své jídelníčky, které denně sestávaly např. z jednoho jogurtu nebo jablka; vypadaly šťastně. Vytiskla jsem si několik jejich fotografií a nalepila si je do skříně, spolu se seznamem pravidel, jak hubnout, jakýmsi pro-ana desaterem. Pamatuju si jen jedno: hlad bolí, ale hladovění pomáhá. Skončilo to tak, že jsem denně snědla např. jednu housku a v noci propadala záchvatům chorobného přejídání. Musela jsem potom dlouho navštěvovat dietologii. Moje touha po štíhlém těle a iluze toho, že hubené tělo z vás udělá šťastného člověka, mě přivedla až do nemocnice.

Když mi bylo sedmnáct, zhubla jsem tak nějak sama od sebe. O dvacet kilo. Nevím, jak se to stalo - možná tím, že jsem vysadila antikoncepci -, ale nijak výrazně šťastnější jsem se necítila. Postupně jsem přibrala na svou současnou váhu. A víte co? Jsem spokojená. Mám fajn rodinu, jsem šťastně zamilovaná, studuju vysokou školu a bydlím v jednom z nejkrásnějších měst na světě, a přitom nejsem hubená - a vím to. Myslím, že nejsem ani tlustá. Jistě, že bych mohla být štíhlejší, což si ale občas říká asi každá žena. Když se na sebe dívám do zrcadla, někdy se hrozím, co to břicho, co ta stehna, co ta celulitida na zadku. Ale lepší se to. Léta kolem sebe vídávám fotky plus-size modelek a slýchávám moudra jako "měj se ráda taková, jaká jsi", což je sice hezké, ale když tomu sama nevěříte, je vám to k ničemu. Spíš vás to žene k tomu, že závidíte ženám, které se opravdu takové, jaké jsou, rády mají, i když nejsou nejhubenější. Také byste se tak chtěla cítit. A přesto se vám při pohledu do zrcadla dělá ouvej a myslíte si, že ty svoje kejty budete nenávidět do smrti smrťoucí.

Věřte mi: jde to změnit. Slečny a dámy, mějte se rády takové, jaké jste. Já jsem se to naučila. Už se nehroutím před zrcadlem, už nebrečím při pohledu na svoje tělo (ano, i to se mi dřív stávalo). A víte, co mi k tomu nejvíc pomohlo? Asi se budete smát, ale byla to tahle písnička: https://youtu.be/1Z4cPBpJiWc

Takže tímto děkuji Ewě Farné, která se s kritikou své osoby ze strany bulváru vypořádala s grácií sobě vlastní, že mě naučila, že mám prostě boky jako skříň a že to nevadí. Když jsem se ještě před rokem omylem uviděla v celé své kráse v zrcadle nebo výloze, rychle jsem odvracela zrak pryč a měla zkažený celý den. Co si říkám teď? Holka, ty seš kus.

Přeju vám, abyste se ve své kůži cítily příjemně a abyste jednoho krásného dne dokázaly spláchnout všechny svoje nejistoty a mindráky do záchodu, protože, jak říkám, čím víc tělesné plochy, tím víc krásy.

Mějte se krásně.
Vaše S.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama