Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

11. červen 2013: Vyletněná nálada

11. června 2013 v 22:35 | Soni |  Deníček
Po několika nevlídných, propršených dnech se dnes konečně udělalo pěkně. Bosky jsem vyšla na zahradu a nadechla se voňavého vzduchu. Zem ještě nebyla prohřátá a trochu mě studila do chodidel. Nepotlačovala jsem úsměv, když jsem si všimla včel a čmeláků, opylujících nenápadné květy maliníku na terase. Asi před dvěma, třemi lety se tam objevil, sám od sebe. Zřejmě tam vítr zanesl semínka z toho starého pod třešní. Sešla jsem po schůdcích dolů. Skoro se po nich nedá chodit kvůli všem těm větvím a výhonkům všelijakých rostlin okolo. Posadila jsem se s knížkou na čerstvě posekaný trávník, ale ani se mi nechtělo číst, jen jsem se rozhlížela po vší té zeleni a vychutnávala si paprsky odpoledního slunce, které mě hřály na temeni a sušily mi právě umyté vlasy. Býlí a dlouhá měkká kvetoucí tráva přímo lákaly, aby si do nich člověk položil hlavu. Lehla jsem si, vdechovala vůni hlíny a prsty přejížděla po hebkých koncích stébel. S cvakáním drápků ke mně přišla Jenny, jazyk jí visel z tlamy. Drbala jsem ji za ušima a na zádech.

Všimla jsem si, že šaty na sušáku se uvolnily z jednoho kolíčku. Vstala jsem a šla to spravit. Koupila jsem si je dnes v sekáči. Indigově modré s bílými kytičkami. I s fialovým manšestrovým sakem mě vyšly na pár kaček. Mám z nich radost, jsou vážně moc hezké.

Vrátila jsem se na terasu a sedla si na houpačku. Znovu jsem se zaposlouchala do bzučení vycházejícícho z maliní. Za chvíli mě začalo uspávat. Natáhla jsem se a zavřela oči. Je tam vždycky tak krásně… Zrovna jsem začala upadat do spánku, když vtom mě probral kocour. Tlapkou mě jemně strčil do žeber. Pohladila jsem ho po hlavě: slastně přivřel očka. Lehce se vyhoupl nahoru. Chvíli se se mnou mazlil, pak si lehl vedle a přitiskl se ke mně. Cítila jsem jeho vyhřátý černý kožíšek na své paži. Něžně předl.

A tak jsme tam leželi, já, kočka a kniha, a líně se pohupovali v mírném vánku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama