Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

Listopad 2011

Facebookový vztahy

26. listopadu 2011 v 23:56 | Soni |  Myšlenky
Přátelství násobí radost a dělí žalost, Facebook dělí oboje. Nesnáším ten trend "facebookovýho přátelství", jehož vyznavači vám "olajkujou" nebo hezky okomentujou každou druhou fotku, což je sice milé, ale když vás potom ani nepozdraví na chodbě a jen na vás blbě zírají, tak to pardon pá pá. Co z toho ty lidi maj, když napíšou nějakej děsně srdceryvnej status na téma "všichni kluci (všechny holky) jsou stejný svině" / "nic se mi nedaří" / "už aby to bylo za mnou" a pro pocit, že mají hodně kamarádů, čekají, až se jim na modrý liště objeví deset upozornění, že jim jejich kec ostatní okomentovali? Protože lidi tohle dělají, na FB s děsnou péčí zběsile komentují, cokoli jde, aby vypadali starostlivě a jako dobří přátelé. Ale ve skutečnosti s dotyčným mnohdy naživo prohodili pár vět. Je to začarovanej kruh - lidi si na FB vylejvaj srdce a dělá jim dobře, když se jim ke statusu objeví novej komentář, a je jim jedno, od koho je, a ostatní komentujou, a je jim jedno, komu.

Všimli jste si, jak je na internetu všechno takový plochý? Můžete tam napsat cokoliv, ale málokdo si toho všimne (pokud v příspěvku nepostřehne slova jako sex, party, dobrá akce...). Všechno na internetu ztrácí půlku svýho smyslu. Fotky vám nenahradí zážitek, statusy vám nenahradí život. A není to jen záležitost Facebooku, i když píšu především o něm. Lidi přestávají mít ponětí o tom, co je krásný a důležitý. Smějeme se tomu, že nějakej filozof hloubal nad tím, co vlastně krása je, ale když se nad tím zamyslíte, je duchaplnější přemejšlet o smyslu a podobě krásy, nebo o všech těch nesmyslech, kterejma se dnes a denně zabýváme? A zabývali bychom se jimi, i kdybychom vyrostli jinde, někde bez peněz, bez televize, bez internetu...? Na druhou stranu, možná je právě to jádrem lidí (nebo lidstva...?). Či aspoň jeho součástí. Zlenivěli jsme. Je pro nás jednodušší věci si koupit než si je vyrobit sami, ale nevidíme, co za tím stojí. Všechno se točí okolo peněz, majetku a pozlátka. Proč? Proč si lidi neuvědomujou, že jsou důležitější, hlubší věci?

Proč se tomu sama neumím úplně postavit? Jsem slabá? A proč o tom nepřemýšlím víc?

A tak jdu číst Bukowskýho. Jeden z mála pravdivejch lidí, se kterejma jsem se v poslední době setkala.


16. listopad 2011: Půvabná rána

16. listopadu 2011 v 22:04 | Soni

Od pusy mi jde pára a studenej vzduch je takovej čerstvej, novej... odpočatej. Na trávě i stromech je jinovatka a vypadá trochu jako první sníh. Je to celý jako krajinka z obrazu, ve kterým sama jsem... Slunce je daleko a moc nehřeje a všude kolem choděj lidi zachumlaný do kabátů a šál. Všechno je bílý, čistý, něžný, a já zapomínám na všechen stres, všechny testy a podobný přízemní starosti.

Ať mi nikdo neříká, že česká příroda není kouzelná. Vždyť v posledních dnech je ráno vždycky tak krásně...