Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

28.7. - 1.8. : Advík

2. srpna 2011 v 11:24 | Soni |  Deníček
Čtvrtek až pondělí byly jednoznačně nejlepší dny letošních prázdnin. V Praze se totiž konal Advík (pro neznalé: advik.cz). Na podobném festu jsem byla prakticky poprvé, když nepočítám jeden den na Akiconu kdysi dávno. Jela jsem tam s tím, že nevím, co čekat, že tam nebudu téměř nikoho znát, ale natěšená (třásla jsem se na to několik měsíců předem). A ukázalo se, že právem - domů jsem se totiž vrátila s tunou zážitků, poznala jsem dost úžasnejch lidí a život jsem si smíchem prodloužila nejmíň o pět let.

Ostatní návštěvníci nadávali na mizernou organizaci, na to, že z toho udělali podřadnou akci pod záštitou Comics Salonu, a tak dále, ale já neměla s čím porovnávat. Zkrátka a dobře jsem si Advík užila na maximum. Jediné, co mě štvalo, bylo, že kromě prvního dne skoro pořád pršelo, a ten přiblblej pražskej systém, kdy si na MHD musíte koupit jízdenku minimálně na půl hodiny, ačkoli cesta z tělocvičny, kde jsme spali, do KC Zahrada (místa konání conu) trvá busem zhruba 10 minut.

Naštěstí opět nastupuje můj dar uchovávat v paměti spíše ty fajn věci a snaha z těch blbejch vytřískat co možná nejvíc dobrýho, takže budu se smíchem vzpomínat na to, jak jsem šla pozdě a chrastíc žvýkačkami v tašce běžela napříč Chodovem, přičemž jsem minimálně (naprosto nevědomky) jednou prolítla přechod na červenou, a následně si zpocená a udejchaná (prostě krásná) vyslechla přednášku o tom, že jdu o hodinu a půl dýl, na to, jak jsem první noc usnula asi ve dvě, probudila se v půl pátý a pak už nezabrala (no řekněte, nenaštvalo by vás, když se hodinu snažíte usnout v tom věčném krafání a pštění kolem vás, a když konečně začnete upadat do spánku, zařve někdo pár metrů od vás "Znáte moji ženu?!" a deset dalších chytráku sborově zahučí "Jó, šéfe..." a pokračuje hláška s kamenem, kterej se zase někde fláká s kamenem?), i na to, jak jsem se každé ráno (kromě toho posledního, kdy jsme si prozíravě uzmuli žíněnky) budila rozlámaná z té podělané karimatky, na rozbité záchody, na večerku v 10, přičemž v 10 stála ještě půlka lidí fronty na sprchy... Ale i na hlášky, kterých bylo nespočet (hádám, že jen Bery dokáže při pohledu na dupající holčičku pronést cosi jako "To dítě bouchne, už se nabíjí!"), na ty chudáky, kterejm jsme se smáli, když uklouzli po něčím spacáku/jídle/jiném majetku a rozbili se, a prostě na všechno.

Čtyři dny jsem neměla teplé jídlo (když nepočítám předražené nudle ze stánku před Zahradou, ale alespoň jsem se konečně naučila jíst hůlkami), spacák se mi v pravidelných intervalech rozepínal, a za tu hloupou dopravu jsem vyhodila nekřesťanské peníze, ale bylo to super. Když jsme potkávali normální lidi, obvykle kroutili hlavami nad našimi (mými tedy ne) cosplayi (uznávám, že pro nezasvěceného člověka musel být pohled na obrovské pravé i falešné meč či zelené a modré paruky přinejmenším nepochopitelný - příště si nějakej cosplay musím taky udělat!) - ale myslím, že z účastníků Advíku to nevadilo nikomu.

Nechci ani pomyslet na to, kolik peněz jsem nechala v Japa Shopu, na stáncích v Zahradě a nedalekém Tescu a Lidlu. Z účtu za telefon mě nejspíš omejou. Ale bylo to epické.

Takže se těším(e) na Akicon! :P
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zdenal zdenal | 15. září 2011 v 20:29 | Reagovat

krasne napsanej clanek.. taky asi prvni chvala letosniho Adviku, na kterou jsem narazil (-: (btw, vubec celej blog je docela dobry psani, slecno)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama