Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

Nevěra

7. května 2011 v 23:41 | Soni |  Myšlenky
Co je vlastně nevěra? Láska k někomu jinému než k "oficiálnímu" partnerovi? Sex s ním? Když se nad tím zamyslím, lidé si za to můžou sami. Kdyby neměli potřebu se pořád někam škatulkovat, terminus technikus "nevěra" by vůbec nemusel vzniknout. Jo, jsou to lidi, intelitentní, myslící, ale přesto... Je pro člověka vůbec přirozené mít na dobu neurčitou jednoho jediného sexuálního partnera? Jistě, záleží na tom, do jaké míry ten daný jedinec potřebuje k sexu lásku, ale čistě biologicky - kdyby to pro nás bylo přirozené, proč by nás přitahovali jiní? Ruku na srdce - kdo z nás nikdy po nikom takříkajíc nezatoužil, byť jen na chvilku, ačkoli měl doma přítele/kyni a klapalo jim to.

Samozřejmě za to mohou staletí lidského kulturního vývoje a pocit bezpečí, který nám partner skýtá - nemusíme se bát žádných pohlavních nemocí, víme, co jeden od druhého čekat, apod. Přesto pojem "volná láska" má něco do sebe. Dělat si, co se mi zlíbí, milovat všechny kolem sebe a zároveň se nemuset na nikoho vázat, pokud nechci... A s dnešními ochrannými prostředky se nemusíme bát ani nechtěného těhotenství, ani sexuálně přenosných nemocí.

Problém nastává, když jeden z partnerů příležitostný sex s někým jiným nebere jako nevěru, ale záležitost čistě pudovou a prosté ukojení svých tužeb, zatímco ten druhý nesnese ani vědomí, že se jeho láska s někým líbala, natož s ním spala. Jak to vyřešit? Těžko říct, na to musí každý přijít sám.

Je to záležitost strašně moc individuální. Někdo je schopen někoho milovat a zároveň mít sex s někým jiným, další se dokáže milovat jen s někým, ke komu něco cítí, a jiný žádného stálého partnera nechce a spí s každým, kdo se mu zalíbí. Obecně ale podle mě platí toto: Proč si nepřirozeně upírat to, co chci, jen kvůli společenským požadavkům a věčným zákazům a příkazům? Samozřejmě s tím musí souhlasit i partner, ale to se opravdu stane asi jen málokdy. Možná bych mluvila jinak, kdyby mě osobně partner tzv. podvedl nebo kdybych já podvedla jeho - možná bych se bála to udělat, protože bych měla strach, že se do toho "nového" zamiluju a svého přítele opustím, čímž bych mu ublížila. Záleží na tom, jaký vztah bych s přítelem měla, zda bych do něj byla hodně zamilovaná, jestli by nám to klapalo jak ve vztahu, tak v posteli, atd. Jenže jsem se s tím, čemu se říká nevěra, (ještě) nesetkala. Pokud se mi to stane, uvidíme, ale teď je můj názor prostě takový.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 19. května 2011 v 22:40 | Reagovat

Je to o povaze člověka. Přirozené to nejspíš pro člověka bylo dřív, ale vymlouvat se na to teď, mi přijde hloupé.
Co se týče tvého případu, když jeden partner nepovažuje sex za nevěru a druhý zase ano, tak to je snad úplně nereálné, aby spolu ti dva vůbec měli nějaký vztah. A pokud to zjistili až po čase, tak je řešení jasné - rozchod, protože to nikdy nemůže fungovat.
A schopnost milovat svého partnera a zároveň ho podvádět s jinými? To je snad rozpor sám o sobě;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama