Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

Krve jako z vola

27. dubna 2011 v 17:41 | Soni
"Je ti dobře? Jsi nějaká zelená..."
"Jo, je mi fajn..." (A neusmívám se vůbec nuceně...)
Takhle to nějak to obvykle probíhá, když mi ti felčaři nařídí odběr. Nejlepší je, když mám být ještě nalačno, takže můj svíjející se žaludek je jako na vodě, ale co, stejně nikdy nemám chuť k jídlu. Odběr krve. Krutá slova, jedna z nejkrutějších. Párkrát jsem se i v noci vzbudila hrůzou, když jsem si podvědomě vzpomněla na to, co mě ráno čeká. Já nevím, podle mě už to hraničí s nějakou poruchou nebo úchylkou...
Když vidím sestřičku, jak bere jehlu a zkumavku (dvě, tři...!), mívám sto chutí vzít nohy na ramena. Přijde ke mně, ze skříňky vyndá škrtidlo, utáhne mi ho na ruce a bodře povídá: "Tak si zacvič." A já cvičím, nehty se mi bolestivě zatínají do děsem sevřené dlaně... Pak mi očekuje žíly, vybere si tu nejkrásnější (podle mě mám nejkrásnější všechny, ale pšššt), natře mi to místo takým tím sajrajtem, já stisknu zuby, civím směrem z okna, píchne to a mně je na omdlení. O nic nejde. Je to jen náběr. Nic to není, jenom ti vezmou trošku krve... Jenom ti propíchli žílu a z ní teď teče krev... Nevykrvácíš... Je to jenom krev, jenom tvoje životadárná tekutina, horká, krásná... Kouknu se tam a vidím, jak moje žíla v nárazech chrlí potoky husté rudé tekutiny. Já vykrvácím... Pomoc, prosím, ať už je konec... "Tak, hotovo." Ufff... Z ordinace odcházím s neuvěřitelně krásným povznášejícím pocitem. Přežila jsem.

Krev je zvláštní věc. Aspoň pro mě. Ne že by mi vyloženě vadila (jo, když přepínám kanály a najednou se objeví proříznutá tepna tryskající v pravidelných intervalech vodopády teplé karmínové kapaliny, která polévá všechno kolem a nechává na špinavé zemi lesklé kaluže, není to hezkej pohled), jen ty náběry mi vadí. Strašně. Mám to po babi, ona je taky taková bábovka. Nevadí mi, když si holím nohy a říznu se na takovém tom blbém místě pod kotníkem, kde se kuchnu prostě vždycky. To mi hlavou bleskne akorát cynická myšlenka, že to bude zase krve jako z vola, a hledím nezaneřádit koupelnu. Nevadilo mi, když mi z ruky trčela flexila (a to jsem si po mých zkušenostech s náběry krve myslela, jak mi jen z toho pomyšlení bude zle), do které ze mě tekla krev pokaždé během té chviličky, než ji setřička stačila ucpat, když ji kvůli mým potřebám musela předtím odpojit, nevadilo mi ani to, že mi z pravého boku vedla metrová hadice a upouštěla ze mě přebytečnou krev do plastové průhledné nádobky. Spíš mě štvalo, že ten krám musím všude tahat s sebou.

No jo, člověk je prostě tvor nerozumný a myslí především na to, co vidí, než na to, co ví, především tedy když ho to děsí. Např. pavouci - všichni arachnobici vědí, že jim ten pokoutník na stropě nic neudělá a že se jich bojí víc, než se oni bojí jeho, ale stejně začínají hystericky ječet, běhat zmateně po bytě nebo naopak tuhnou hrůzou, jakmile ho zmerčí. Já mám to samé, kdykoli mi nabírají krev - je mi z toho prostě blbě, ačkoli samozřejmě vím, že to nic není a že mám svou přeskrásně červenou krev jinak bezpečně uzavřenou uvnitř svého těla, ve kterém proudí, dodává mu vše, co potřebuje, a zajišťuje mi život. V tomhle je krev nádherná.

Ale až mi ji zase budou brát, bude mi šoufl. Jako vždy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivane May Poky - Viva Ivane May Poky - Viva | E-mail | Web | 27. dubna 2011 v 17:50 | Reagovat

Ahoj, mám pre teba ponuku! Prosím lookni sem: http://world-of-brilliance.blog.cz/1104/chces-nastylizovat-look a objednaj si look, dakujem... 8-)

2 alesekmoravec123 alesekmoravec123 | E-mail | Web | 27. dubna 2011 v 18:02 | Reagovat

Já,taky nesnášim odběr krve!!

3 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 19. května 2011 v 22:42 | Reagovat

To je spíš strach než nějaká porucha či úchylka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama