Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

Barvy, barvy, barvičky! ^^

12. dubna 2011 v 10:54 | Soni |  Myšlenky
Miluju barvy :) Dodávají světu radost, optimismus a pohodu. Jen se podívejte ven, když je hezky. Po modrém nebi se prohánějí jemné bílé mráčky a žlutě a oranžově na něm září hřejivá hvězda, na různobarevné květy rostlin a rostlinek vrhají stíny stromy se zeleným listím... Jeden z nejkrásnějších pohledů, co znám.

Ráda drbu našeho kocoura v jeho zrzavém kožichu a kreslím barevnými pastelkami, líbí se mi naše záclony s oranžovým lemem, které mamka věší na okno v kuchyni na Velikonoce, miluju jaro s jeho zářivými odstíny čerstvé zelené trávy, bílými a žlutými narciskami a rozkvetlými sedmikráskami, miluju projít se po sluncem zažloutlých stéblech trávníku směrem k bazénu s průzračnou namodralou vodou v létě, miluju podzim, když se brouzdám spadaným hnědým, žlutým a oranžovým listím, kterého je tolik, že mi sahá po kotníky, a miluju zimu a její čerstvě napadaný, měkký bělostný sníh, který mi křupe pod nohama, když jdu na půlnoční, všechno je ozářeno vánočně ozdobenými pouličními lampami a obloha není tmavě modrá jako jindy v noci, ale s nádechem temně rudé od toho světla a sněhových vloček, které z ní padají na měděnkou zašlou střechu kostela i celé náměstí, na všechny střechy pokryté hnědými a oranžovými taškami i stromy s tmavě zeleným nebo modrým jehličím.

Bílá však není jen barva mráčků, sněhu a jarního kvítí, ale třeba i svatebních šatů, porcelánu, mléka, čistého papíru v nových voňavých knihách... A taky lednice plné jídla :P

Líbí se mi černá lesklá auta, černé obleky na chlapech, černá flashka mojí spolusedící ve škole, černá noc prořízlá světlem lampy a stín, poblíž něhož je vždy světlo, nádherně černý je i kos, který oranžovým zobáčkem tahá žížaly ze země, nebo naše stařičké video, na kterém jsme jako malí s bráchou sledovali Medvídka Pú. Taky zbožňuju kombinaci černé, bílé a červené. Třeba když má blondýnka černě namalované oči a rudou rtěnku. Červená je taky krásná barva. Znamená krev a život, lásku, ale i pole vlčího máku nebo barvu mého notebooku, na němž píšu tenhle článek.

Nebo modrá. Kromě oblohy a plachty v našem bazénu, díky níž ta voda působí tak pěkně namodrale, je modré přece taky moře nebo nejkrásnější oči na Zemi - modré. (A to neříkám proto, že sama modré oči mám, ale proto, že pronikavě modré oči jsou prostě úžasné <3) Modrá je prý nejoblíbenější barva na světě - není divu, je uklidňující, jemná, neumí být agresivní nebo nepříjemná. Modrou barvu mají většinou džíny, obě G v logu Google nebo moje pleťová voda od Oriflame.
Pod modrou oblohou je nádherné zelené listí, jehličí a tráva a taky ta výborná zelená jablka!
Nad námi se zase skví žluté slunce... Zajímavé, jak to ta příroda zařídila, co? Modrá a žlutá jsou kontrastní barvy a jak to slunce na té obloze hezky působí :) Stejně jako veliké květy slunečnic proti její modři, jasně bílé okvětní lístky kolem žlutě svítících středů kopretin, žluťásci ve svém svatebních tanci nebo žlutá váza na našem stole se zlatým deštěm v ní. Zlaté jsou i náušnice, které mi kdysi dala babička a řekla, že až budu větší, budu je nosit, stříbrný zase můj náramek od Kuby nebo maličké hvězdy na tmavomodrém nebi, neposkvrněném světly civilizace, někde hluboko v lese, kde modře a oranžově hřeje oheň. Typicky oranžové jsou třeba taky pomeranče a mandarinky, ty vypadají krásně, nebo obal knihy, kterou mám právě rozečtenou.

Další nádherná barva je fialová - můj fialový svetr z Terranovy a Kubovo mikina, kterou má kdovíproč dvakrát, hřbety knih v sadě Harryho Pottera, co jsem dostala k narozeninám, nebo mečíky na louce.

Naproti fialové je krásná taky hnědá. Dřevo, kterým topíme, lesy a kmeny stromů, trámy na naší půdě, plaňkový plot mezi naší a sousedčinou zahradou, nebo hlína, z níž rostou všechny nádherně zbarvené rostliny - třeba bíle a růžově květoucí sakury. Já růžovou nemám moc ráda - alespoň ne tu křiklavou žvejkačkovou - ale sakury jsou nádherné, když rozkvetou. Nebo taky kočičí čumáčky či dítě, když se narodí a je celé ošklivé a pomuchlané.

Všechny barvy umí být krásné. Dokonce i taková šedivá - nevýrazná, ošklivá a špinavá (teda aspoň podle mě). Třeba se mi líbí můj šedý svetr nebo temné šedivé mraky před deštěm. Když totiž zaprší, svět potom krásně voní a je zase plný barev :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 (c) Ayor (c) Ayor | E-mail | Web | 12. dubna 2011 v 11:03 | Reagovat

Krásný článek! Krásně napsané..

2 girlbone girlbone | Web | 13. dubna 2011 v 16:31 | Reagovat

Ne abys mi šlohla flashku! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama