Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

Proflákaný víkendy

1. března 2011 v 10:29 | Soni |  Myšlenky
"Paní učitelko, my už ale v pátek píšeme dva testy..."
"No tak si napíšete třetí, no! Je to malej test, ten vám vůbec nemusím oznamovat!"

Opravdu miluju naši fyzikářku a její názory typu "No tak holt dostaneš pětku!". Výše zmíněná situace se udála v pátek, kdy nám oznámila, že za týden si napíšeme písemčičku... ani pořádně nevím na co, něco z optiky. Řekla nám, že máme spoustu na to, se to naučit, a ať se na to podíváme o víkendu. Jo, to je hezký, jenže v tom jsou dva háčky. Za prvé: Pokud se na to podívám o víkendu, do pátku to všechno zapomenu. Za druhé: Víkend pro mě znamená dva dny, kdy konečně můžu dohnat to, co jsem chtěla udělat přes týden, ale neměla jsem na to čas.

Někdo je zastáncem toho, že volné dny, ať už víkendy, prázdniny, státní svátky nebo cokoli jiného, jsou od toho, aby se člověk učil, protože na to má konečně víc času, než když chodí do školy a domů se dostane bůhvíkdy. Naproti tomu jiní si myslí, že volno je volno, můžu si dělat, co chci, a odpočinout si. Já patřím spíš k té druhé skupině lidí. Na jednu stranu se musím učit slovíčka, dělat úkoly, počítat příklady, ale většinou nad tím vším zvítězí to, co dělat chci. A ty dva dny jsou mi většinou ještě málo.

Tenhle víkend jedu na Beatlemánii do Prahy. Jedu, i kdybych měla tunu úkolů.

Jak už jsem tu tuším jednou psala, někdy si fakt myslím, že by mi bylo líp, kdybych byla nějakej sjetej hipík s dlouhejma vlasama a kytarou a spoustou podobnejch lidí v Americe tak kolem roku '65. Někdo má pocit, že se sice narodil jako holka, ale chce být kluk, tak jde na operaci a oni ho předělají. Někdo má pocit, že se narodil v nesprávný době, ale s tím se toho bohužel moc dělat nedá.

V neděli mi spolužačka připomněla, že zejtra (tj. včera) píšeme test, na kterej jsem inteligentně zapomněla, tudíž jsem se chtěla učit. Otevřela jsem sešit, jednou jsem si to přečetla, řekla jsem si "To docela umím, na to už jsme psali, a ten zbytek se naučím zejtra ve škole," a zase to zavřela. Jo, takhle já to většinou dělám, že se na to doma jen tak mrknu a učím se až ve škole, příp. při cestě do školy, což sice většinou stačí, abych získala známku, jakou chci, ale je to docela stres. To mě přivádí k myšlence, že problém je nejspíš taky v tom, že neumím měnit svoje plány. V sobotu si řeknu "Zejtra budu dělat to a to," a v neděli to prostě chci udělat.

Tentokrát jsem sice měla to "štěstí", že jsem se hodila marod, takže jsem tu psychologii teď psát nemusela, ale příště už marod nemusím být, že jo. Takže odteď se budu vždycky odpoledne učit! A kdyby ne, tak mě kopněte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 <Smiley> z mileycyrusnews <Smiley> z mileycyrusnews | Web | 1. března 2011 v 10:38 | Reagovat

Chceš si postěžovat na mém blogu napiš:

http://mileycyrusnews.blog.cz/1103/postezuj-si-0-1#pridat-komentar

Promiň za reklamu, ale potřebuju vědět, jestli mám něco napravit na mém blogu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama