Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

Čas

13. února 2011 v 14:08 | Soni |  Myšlenky
Napsat článek na tohle téma plánuju už delší dobu a dneska jsem si konečně našla čas a náladu to udělat. Ani nevím, co mě k tomu vedlo, ale to nic nemění na tom, že to, čemu lidé říkají čas, považuju za jednu z nejúžasnějších a nejnepochopitelnějších věcí na světě, asi jako co je to nic nebo kde končí vesmír...  Narozdíl od těchto otázek se ale s časem bezprostředně střetáváme prakticky pořád, snad jenom ve spánku nad ním neuvažujeme. Samozřejmě máme na práci mnohem důležitější věci než uvažovat nad tím, co to čas je, kde a jak vzniknul... (Fyzici by mi určitě byli schopní dát odpověď, bohužel já fyzik nejsem a nejspíš jím ani nikdy nebudu.)

Existuje vůbec čas? Nebo je to něco, o čem si myslíme, že to chápeme, ale ve skutečnosti nám rozumět nenáleží? Vymysleli jsme si pojmy jako sekunda a minuta jen proto, abychom se lépe orientovali? Taková žížala si neuvědomuje, že čas běží a ona tu nebude napořád, ale stejně je a vesele si kypří hlínu. Není to něco, co bychom k životu potřebovali. Možná čas chápeme úplně špatně, možná je to všechno jinak, než si myslíme. A možná, že ta žížala, o které se domníváme, že čas nevnímá, ví mnohem víc než my, protože my jsme se na čas upnuli až moc a přikládáme mu příliš velkou váhu. Samozřejmě, to je nevyhnutelné, protože lidská společnost musí šlapat a bez organizace se to neobejde. A nejvýhodnějším meřítkem pro organizaci organizace práce je pro nás právě čas. Nadřízený nemůže říct dělníkovi "Ten most postav, až budeš mít čas." Ne, musí mu dát termín, do kterého je ten most třeba dokončit, protože jinak vlaky nebudou mít po čem jezdit a lidé se nedostanou do práce, aby vydělávali peníze a mohli si kupovat jídlo.

Je to ale nutné? Vždyť lví smečka je taky schopna přežít i bez hodinek. Vlastně ano, je to nutné, ti lvi to totiž mají v sobě, vědí, kdy mají lovit. My ne. Jsme oproti nim vlastně hrozně jednoduší.

Nebylo by nám bez fyzikální veličiny nazývané čas líp? Zmizel by stres, mohli bychom všechno dělat, až by se nám chtělo... Věci se v přírodě opakují ve více či méně pravidelných cyklech, aniž by počítaly dny, kdy se mají stát. Roztaje sníh, stromy začnou kvést, zvířata se páří, vylétnou včely, opylují rostliny, uzrají maliny, jablka a ořechy, uschne listí, medvědi ulehnou k zimnímu spánku, zmrzne voda a napadne sníh, všechno usne, a když sníh roztaje, opět se probudí...

Opakuje se vlastně všechno. Je zajímavé, jak se některé věci opakují i v životě člověka a ukazují, jaký opravdu je. Když se člověk narodí, není schopen se o sebe sám postarat, a stejně tak předtím, než zemře. A i v období mezi narozením a smrtí se různé věci stávají znovu a znovu. Kupříkladu já - měla jsem období punku, období Japonska, hippies, retro, pak opět punk, opět Japonsko... Abych pravdu řekla, teď se to ve mně nějak všechno tříská. Člověk prý v pubertě hledá sám sebe - asi na tom něco bude. Každý má v sobě asi spoustu věcí, názorů a ideí, ale chce se někam zařadit, tak si prostě vybere jeden proud, jeden styl, a toho se drží. Chtěla bych si vytvořit vlastní, chtěla bych být sama sebou, ale je to těžký, když všichni okolo vás někam patří. Nechci být jen punkerka, jen otaku nebo jen hippiesačka. Povede se mi to? To ukáže čas...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama