Neházejte mi do komentářů ke článkům reklamy, prosím. Rubriku "reklamy" tu nemám, protože je tu nechci, ne abyste mi je psali do komentářů. ;) Děkuju a přeju příjemné počtení!

Pololetí se mnohdy rovná popravišti... Letos určitě.

20. ledna 2011 v 16:19 | Soni |  Myšlenky
Tak. Pololetí je tu s já jsem dospěla k závěru, že učitelky se zbláznily. Ostatně jako obvykle, ale letos je to "fakt hustý". Za tenhle tejden počítám 11 testů + jeden referát. No řekněte, je to normální? Co normální, je to vůbec lidské? Není! Samozřejmě, každý učitel si myslí, že máme jen ten jeho předmět, tak to vždycky bylo, je a vždycky bude. Jenže na mě se to začíná negativně projevovat. Nemůžu spát, ranní budík se pro mě rovná hororu a každá cesta do školy je pro mě pomalu jak cesta na smrt. Už jsem vážně vyčerpaná ze všech těch písemek, zkoušení, referátů...

Dneska jsem si zase připadala, že jsem v tý škole snad tejden. Aby taky ne - když tam ráno jdu, je tma jak v pytli, a když jdu odpoledne domů, slunce už zase začíná zapadat. Když vstanu, první věc, co mě napadne, je, že dneska píšeme chemii a já to neumím. Není divu, že to neumím, když jsem předchozí den vůbec ani nenašla sílu otevřít sešit, který se mi tak hnusí! A když škola skončí, přemýšlím, co se musím našrotit, až dorazím domů.

Neměla by ta škola být od toho, abychom tam chodili rádi a něco se naučili?! (*smích*...) Volný odpoledne je pro mě zázrak a můj milovaný optimismus se ze mě pomalu začíná vytrácet. Na to, že je mi 17, celkem slušný, ne? Bože, jak já závidím všem těm technikům, který se na průmyslovkách vesele hrabou v obvodech a počítají příklady, a všem umělcům na konzervatořích a výtvarnejch středních! Jo, sice gympl, elita národa, ale že bychom si to tam užívali (teda aspoň já), to se vážně říct nedá.

Omlouvám se za tak pesimistickej článek, ale krize si vyžaduje zoufalá řešení. Aspoň jsem se trochu vypovídala. A teď se jdu pustit do dějáku. Pokud jste na tom ve škole v pohodě, tak vám závidím a přeju vám, abyste si to užili, když já nemůžu, a pokud jste na tom podobně jako já, tak upřímnou soustrast.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elle Elle | Web | 20. ledna 2011 v 16:31 | Reagovat

tiez som an tom podobne =D

2 Bery Bery | E-mail | Web | 20. ledna 2011 v 19:52 | Reagovat

"a každá cesta do školy je pro mě pomalu jak cesta na smrt." A to si mám jako vyložit jak? :(

3 Soni Soni | E-mail | Web | 20. ledna 2011 v 21:13 | Reagovat

Bery: Ty jsi jediný příjemný zpestření :D

4 Bery Bery | E-mail | Web | 20. ledna 2011 v 21:23 | Reagovat

[3]: Ach, tak to mě vážně těší. :D

5 Misasla/MiŠšíí=PP Misasla/MiŠšíí=PP | Web | 23. ledna 2011 v 20:49 | Reagovat

vždyt já ani nic psát nebudu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama